Hotovo

Ateliér odevzdán. Vedoucí práce spokojen, já nespokojen. Na tak zajímavé a nekonvenční téma je výsledek podle mého hodně nezajímavý. Je to zvláštní, zadání samotné nabízí spoustu zajímavých příležitostí-témat, za co projekt uchopit (práce s potenciálními návštěvníky-laiky, téma vědy samotné, téma výstavby replik starých paláců v sousedství,...) Ani jedno jsem nebyl schopen víc rozpracovat.
Nevím, asi si musím pro nějaké zhodnocení nechat nějaký časový odstup...

Hmota

Výhody

Schwarzplan - současný stav

Schwarzplan - navrhovaný stav

Funkční dělení objektu

Půdorys 1.PP

Půdorys přízemí

Půdorys 1.NP

Půdorys 2.NP

Půdorys 3.NP

Řez  A2

Řez  A1

Pohled severní

Pohled východní

Pohled západní

Pohled jižní

Fasáda

Model

Meziprezentace

Ve středu proběhla meziprezentace, to znamená polovina semestru. K prezentaci jsme museli mít tyto výkresy:
Idea je pořád stejná, jen je víc rozpracovaná do výkresů.

Návrh reaguje na dvě urbanistické struktury

perspektiva

Všechny funkce pro veřejnost jsou v parteru, dále se objekt dělí na tči hmoty: pro konferenční potřeby, kanceláře a bydlení pro vědce.

Půdorys parteru

Řez B-B (nahoře) a A-A (dole)

ukázka pohledu - celý objekt je zvenku obalen jedním pláštěm.

Návrh Blok

Na středeční konzultaci jsem ukázal další koncept, resp. trošku "vylepšený" blok, který vyšel z předchozí práce. Z "Města vědy" se stal Blok vědy

Tento blok má tři vchody, jeden z ulice, další od silnice (z čela) a jeden vedlejší z uličky u Paláce Barberini. V polovině výšky je objekt jakoby rozříznut a vrchní hmoty jsou posunuty, tím vznikají tři velké terasy, ta největší (pro konferenční prostory) s výhledem na řeku. Každý druh funkce by měl jiný druh fasády.

Fotografie modelu (Návrh je jen ten růžový blok, nikoliv růžová hmota u paláce Barberini)

Vývoj

Na poslední konzultaci bylo dohodnutu, ze nejlepší bude pokračovat v modifikované verzi "Město vědy", s tím, že tam budou jen 3-4 budovy s těsnými uličkami. 

Skica: vedoucí ateliéru Tobias Wenzel

Prvním nápadem byl návrh tří věží, které by byli otevřené, resp. zavřené dle svých funkcí (konfereční prostory by byli v domě s minimem oken, kanceláře s normálními okny a prostory pro veřejnost zcela prosklené) Tvar pozemku a prostorové nároky funkcí toto neumožňují.

Koncept jsem tedy nechal ležet ladem a začal jsem hledat optimální umístění os pro uličky, resp. nejlepší přístup do objektů.

Čím víc jsem toto rozpracovával, tím více otázek se začalo objevovat. Např.: Má být tato budova uzavřená budova nebo s opravdovými uličkami.

Výsledkem je obyčejná kancelářská budova s atriem uprostřed, viz příští příspěvek.

První skici

1. Ulice vědy
Jak? ulice z 6-7 řadových domů různých velikostí dle své funkce. Např. domek pro knihovnu, restauraci, pro výstavy,... Každý by měl svůj vlastní vchod z ulice.
Proč? Mnoho silných dominant v okolí, potřeba normální ulice. Otevřenost pro laickou veřejnost.
Proč ne? Dojem roztříštěnosti a nekompaktnosti jedné instituce, špatné vnitřní spojení mezi jednotlivými domy. (i kdyz mozna nejaky centralni chodbohad > jako koncept...)

2. Město vědy
Jak? Pod jednou střechou různé domky různých velikostí dle své funkce. V centru "náměstíčko"
Proč? Zcelení, silný výraz, možná menší chaos než ulička > dojem svébytné instituce
Proč ne? opět špatné vnitřní spojení mezi jednotlivými domy; možná zbytečné náměstíčko; další dominanta (?)

3. Mraveniště
Jak? "Hromada kostek" pod jednou střechou. Každá kosta=různá funkce. Střecha půdorysně odpovídá tvaru pozemku a je nesena rastrem sloupů po obvodu.
Proč? Pohodlné spojení všech provozů, snadné dělení venkovních prostor na veřejné a privátní. Zatímco hravé kostky nabízí otevřenost instituce, pravidelné sloupy zajišťují určitou vážnost.
Proč ne? Je tato hra vhodná takové instituci? Není to opět zase roztříštěné?

Architrávové konstrukce - brány jako typický prvek v Postupimi

Mraveniště pod jednou střechou - Muzeum v Abu Dhabi od Jeana Nouvela